Infekce parvovirem B19 je běžným dětským onemocněním. Projevuje se nejčastěji jako velkoložisková vyrážka provázená zvýšenou teplotou či horečkou, typicky ji vídáme u dětí ve školním věku. Označuje se jako „pátá nemoc“. V jejím průběhu dochází k útlumu krvetvorby, což představuje významnou komplikaci zejména u lidí s poruchami tvorby červených krvinek.
Nákaza parvovirem B19 v těhotenství může způsobit chudokrevnost plodu
Pokud se žena nakazí až po otěhotnění, může u plodu dojít k významné anémii (chudokrevnosti), tedy snížení počtu červených krvinek. Následkem je nedostatečné okysličení tkání a rozvoj hydropsu plodu, kdy dochází k nahromadění tekutiny v tělních tkáních či dutinách. Počet nových případů parvovirové infekce v těhotenství činí 1 až 5 %, v období epidemie bývá vyšší. Ohroženější jsou ženy, které ve své profesi přicházejí do kontaktu s dětmi (učitelky, zdravotníci atd.). K přenosu infekce na plod dochází u 24 až 33 % infikovaných těhotných žen.1,2,3 V prokázaných případech se podává krevní transfuze, většinou však dostačuje dlouhodobé sledování průtoků krve placentou pomocí ultrazvuku.
Zdroj:
1 Straňková M. Rubeola a parvoviróza v graviditě. Neonatologické listy 2010;1:3‒6.
2 Ľubušký M, Pospíšilová D, Hyjánek J, Procházka M, Míčková I. Prenatální infekce plodu parvovirem B19. Čes Gynek 2005;70(4):306‒311.
3 Enders M, Weidner A, Zoellner I, Searle K, Enders G. Fetal morbidity and mortality after acute human parvovirus B19 infection in pregnancy: prospective evaluation of 1018 cases. Prenat Diagn 2004;24:513‒518.