Cytomegalovirus (CMV) patří mezi takzvané herpetické viry. Je nejčastější příčinou vrozených infekcí v ČR, postihuje 0,2 až 2 % všech novorozenců, ovšem projeví se jen u asi 10 až 15 % z nich.1,2 Nakazit se lze kapénkovým přenosem od akutně infikovaného jedince. Nejvíce rizikové sou malé děti, zejména v kolektivních zařízeních. Průběh infekce se liší podle věku – zatímco v dětství je často bez příznaků nebo se projevuje jako infekční mononukleóza, v dospělosti převažují spíš horečnaté stavy spojené s postižením zejména jater.
Cytomegalovirus v těhotenství a po porodu
Těhotenství může být ohroženo v závislosti na době, kdy se žena nakazila, přičemž příznaky vrozené cytomegalovirové infekce se významně neliší od projevů vrozené toxoplazmózy. Na rozdíl od ní se však dítě může nakazit během porodu či krátce po něm, kdy hrozí rozvinutí novorozenecké sepse. K nákaze novorozence může dojít i mateřským mlékem, v tomto případě však virus ohrožuje pouze těžce nedonošené novorozence. Pokud se žena nakazí poprvé až v těhotenství, vzniká riziko přenosu infekce na plod v cca 50 %. V těhotenství může dojít také k znovuvzplanutí infekce prodělané v dávné minulosti (tzv. reaktivace), u té je ale riziko nákazy plodu minimální (kolem 0,5 %). Léky proti cytomegaloviru nelze v těhotenství použít, a tak se k léčbě přistupuje jen v některých případech po porodu. Velmi obtížné už je samotné rozpoznání akutní nákazy v těhotenství. Proto je podstatné, když lékař ví, zda k ní došlo ještě před otěhotněním.
Zdroj:
1 Bartošová D. Kongenitální cytomegalovirová infekce: diagnostika a terapie. Pediatr pro Praxi 2011;12(1):16–17.
2 Nigro G. Materna-fetal cytomegalovirus infection: from diagnosis to therapy. J Matern Fetal Neonatal Med 2009;22(2):169–174.