Toxoplasmóza

 

 

Toxoplazmózu způsobuje parazitární prvok Toxoplasma gondii. K nákaze dochází nejčastěji požitím nedostatečně tepelně upraveného masa (hovězího, vepřového aj.). Rizikem je i neomytá zelenina, kontaminovaná kočičími fekáliemi. Nákaza obvykle nemá žádné příznaky, žena tedy vůbec netuší, že je nemocná. Pokud se toxoplazmóza projeví, pak nejčastěji únavou, zvýšenou teplotou, často i zvětšenými uzlinami. Ostatní projevy (zánět sítnice, jater, svalů apod.) nebývají časté. Infekce může těhotenství ohrozit jen v případě, že se žena nakazí až po otěhotnění, případně několik málo měsíců před ním.

Následky nákazy toxoplasmózou

Pravděpodobnost nákazy plodu – a možné následky – závisí na stadiu těhotenství, ve kterém byla žena infikována. Zatímco v prvním trimestru hrozí potrat či vznik vrozených vad, ve druhém trimestru jsou následky obtížně předvídatelné a ve třetím nebývají významné. Je-li infekce zachycena včas, může lékař preventivně předepsat antibiotika chránící plod před nákazou. Vrozená toxoplazmóza se v ČR objevuje u zhruba 0,23 % plodů, což představuje řádově stovky dětí ročně. Ihned po narození se nemoc projeví jen u 10 až 15 % nakažených.

Toxoplasmóza může mít pozdní příznaky

Velkou hrozbou je však možnost, že se první příznaky infekce objeví až po letech, nejčastěji kolem 3. až 5. roku věku dítěte, třeba jako zánět sítnice nebo hluchota. Často navíc způsobí určitý stupeň psychomotorického deficitu, který v tu chvíli již nelze nijak léčebně ovlivnit a je trvalým následkem infekce prodělané v těhotenství. U cytomegalovirové infekce je těchto „pozdních forem“ asi jen 20 %, ale u toxoplazmózy až 80 procent. Tento počet lze snížit jen účinnou prevencí a včasným záchytem a léčbou infekce již v těhotenství, případně co nejdříve po narození dítěte. 1,2,3

Zdroj:
1 Kodym P, Geleneky M. Prevence, diagnostika a léčba toxoplasmózy v graviditě. Actual Gyn 2012;4:31‒38.
2 Montoya JG, Remington JS. Management of Toxoplasma gondii infection during pregnancy. Clin Infect Dis 2008;47(4):554‒566.
3 Palička P, Slabá H, Zitek K. Active control of congenital toxoplasmosis in the population. Centr Eur J Public Health 1998;6(4):265‒268.