Spalničky v těhotenství

V současné době jsme svědky největší epidemie spalniček v ČR za poslední desítky let.

Výsledek obrázku pro spalničky

Základní informace ve zkratce:

Původce:

Virus patřící do čeledi paramyxovirů

Epidemiologie:

Zdrojem může být jen člověk, který:

  • onemocnění neprodělal
  • není očkován
  • očkován byl v dětství jednou (případně i dvěma) dávkami vakcíny a v dospělosti již nemá dostatek protilátek (tito nakažení jsou ale dle soudobých poznatků pravděpodobně daleko méně nakažliví pro své okolí, než neočkovaní jedinci)

Inkubační doba:

7-21 dní, v reálu většinou 10 dní do katarálního a 14 dní do exantémového stádia

Infekčnost pro okolí:

Od prvních příznaků katarálního stádia do 6-7 dnů od vzniku vyrážky

Projevy:

Katarální stádium: zvýšená teplota, rýma, kašle, zánět spojivek – cca 4 dny

Exantémové stádium: horečka, vyrážka od hlavy na trup a končetiny, trvá cca 5 dní

U jedinců v minulosti očkovaných může být průběh odlišný, většinou mírnější.

Komplikace:

Přímo spalničkové:  těžký zánět plic, zánět mozku, laryngitida aj., jako pozdní a vždy smrtelná komplikace pak SSPE (subakutní sklerozující panencefalitida)- po letech od nákazy

Bakteriální (spalničky významně snižují buněčnou imunitu!): zápal plic, bakteriální zánět mozkových blan, zánět středního ucha, dutin nosních a další

Obecné: febrilní křeče, dehydratace a další

Prevence:

Očkování hlavně malých dětí (zamezuje šíření infekce a koloběhu viru v populaci). Přeočkování dospělých v riziku nákazy, kteří onemocnění neprodělali, nebo nemají po dřívější vakcinaci již protilátky. V zahraničí v indikovaných případech postexpoziční profylaxe specifickým imunoglobulinem do 3 dnů od kontaktu.

Diagnostika:

Odběr protilátek (sérologie), výtěr nasofaryngeální na PCR

Terapie:

Kauzální (protispalničková) neexistuje. U bakteriálních komplikací antibiotika. Pacienty nutno izolovat od vnímavých jedinců, a to dle zákona za hospitalizace do skončení infekčnosti.

 Spalničky u těhotných – rizika:

Spalničky v těhotenství primárně ohrožují více ženu, než plod. Mohou způsobit zejména těžký zánět plic s dechovou tísní, případně pak klasické bakteriální komplikace, tak jak jsou vypsány výše. Spalničky u plodu nezpůsobují vrozené vývojové vady. Dávají se ale do souvislosti s možným předčasným porodem, růstovou retardací a případně i potratem,  a to zejména při rozvoji komplikovaného průběhu, přítomnosti vysokých horeček a infekci získané v třetím trimestru. Může dojít i k nákaze během porodu, tyto děti se pak sledují pro riziko rozvoje SSPE (viz výše, odstavec komplikace). Většina současných těhotných žen v ČR by ale již měla pocházet z ročníků, které byly naočkovány dvěma dávkami vakcíny a je tedy vysoký předpoklad, že budou chráněny. Ověřit to lze odběrem protilátek.

K základní orientaci přikládám vývoj vakcinačních schémat v ČR (prof. Pazdiora 2016, SZÚ Praha):

  • zahájení 1969: jedna dávka vakcíny (postupně v 10.-14. měsíci věku)
  • přidání druhé dávky: 1975-1978 očkování žáků 1.tříd ZŠ, 1979-1981 všichni žáci 8.tříd
  • od r. 1982 dvojdávkové schéma v prvních 2-2,5 letech života
  • od r. 2017 posun druhé dávky na 5.-6. rok věku

 

FAQ:

Je bezpečné očkovat své dítě, když jsem těhotná?

Ano, je to bezpečné. Přenos viru od dítěte na matku v návaznosti na provedené očkování nebyl prokázán, a to ani v případě rozvoje fyziologické postvakcinační reakce.

Mohu se očkovat v těhotenství?

Očkovat se v těhotenství není možné. Lze se naočkovat před ním, s odstupem 1-3 měsíců před početím.

Plánuji těhotenství, mám se přeočkovat?

Pokud jste ročník 1982 a mladší, jste očkována 2 dávkami a měla byste být chráněna. K ověření doporučujeme odběr protilátek. Pokud jste starší, je pravděpodobnost ochrany nižší a odběr protilátek, případně rovnou přeočkování před otěhotněním, je vhodné.

Jaké mohou nastat komplikace po očkování?

Vážné komplikace jsou velmi vzácné, například postvakcinační zánět mozku vídáme u 1 dítěte z 1 milionu očkovaných. V porovnání s možnými následky a komplikacemi samotných spalniček se jedná o několik řádů nižší pravděpodobnost rizika (například komplikace vídáme až u 1/3 všech, co spalničky prodělávají, úmrtí pak u cca 1 z 1000 nakažených). Z nezávažných reakcí může po očkování nastat např. zvýšená teplota, mírná mrzutost, kožní reakce v místě aplikace a asi u jedné třetiny očkovaných dětí se mezi  8.-12. dnem po očkování objeví fyziologická očekávaná postvakcinační reakce (projevy lehkého zánětu horních cest dýchacích, teplota, zánět spojivek, mírná vyrážka). Je to vlastně obrazem toho, že tělo na vakcínu reaguje. Tento stav odezní a nemá žádné následky.

Proč onemocní i očkovaní lidé? Znamená to, že očkování nefunguje?

Lidé očkovaní v dětství se mohou nakazit, protože imunita již zkrátka vyvanula. Žádné očkování nikdy nebylo koncipováno k ochraně všech do konce života. Primárně se vždy chránili ti nejzranitelnější, tedy malé děti a účinnost většiny vakcín je tedy cca kolem 10-15 let. Dospělí pak byli chráněni tím, že se onemocnění nešířilo z dětských kolektivů a nemohli se tedy jen tak nakazit, přestože již sami chráněni nebyli. Stejně tak byli v bezpečí i ti, kteří očkováni ze zdravotních důvodů prostě být nemohou, a které spalničky ohrožují nejvíce. Tomuto se říká kolektivní imunita. Vše fungovalo až do doby, kdy začala v jednotlivých státech klesat proočkovanost v dětských kolektivech a vir mohl více cirkulovat. Dnes je proočkovanost tak nízká, že ohrožena je prakticky většina populace kromě dvojdávkově očkovaných dětí a lidí, co spalničky prodělali. Bohužel, to vše díky rodičům, kteří své děti nechtějí nechat očkovat, a to z různých, většinou naprosto iracionálních důvodů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *